Popište Zkušenosti:

Po sebevražedném pokusu (dávka léků měla být letální min. pro 4 dospělé muže) jsem byla nalezena místními hasiči. Poté byla přivolána záchranná služba. Jelikož si z toho nic nepamatuji, vycházím z vyprávění přítomných osob. To co pro mě bylo nejvýznamnější, byl fakt, že jsem během zásahu lékařů byla dvakrát klinicky mrtvá - poprvé delší dobu, podruhé jen krátce. Poté jsem ležela na ARO (nevím jak přesně dlouho) v hlubokém bezvědomí. Lékaři mé rodině sdělili, že má šance na přežití je 2% a že budu mít každopádně nezvratně poškozený mozek, bude ze mě prostě "slintající a nic nechápající ležák".

Můj zážitek začal průletem tmavým tunelem, který měl "určitou strukturu". Poté jsem se blížila ke světlu, které bylo čím dál intenzivnější, ale nijak mě neoslňovalo, bylo plné lásky, jinak to nedokážu nazvat. Ocitnula jsem se v ovocném sadu za stále příjemného světla, které jakoby mi říkalo, zde už se nemusíš ničeho bát, jsi zde přijata s obrovskou láskou a nikdo tě nijak nesoudí. Můj vnitřní pocit byl, jako bych se ocitla DOMA. Velmi zvláštní bylo i to, že jsem jakoby neměla fyzické tělo, byla jsem nesmírně lehká a moje nohy v trávě nezkřivily jediné stéblo. Byla jsem z toho dost zmatená, protože jako ateistka a člověk, který když se setká s něčím vědecky nevysvětlitelným, se tomu prostě zdráhá uvěřit.

Kousek ode mě se pásli 3 koně. V životě jsem takové koně neviděla. Velikostně byli něco mezi poníkem a dostihovým koněm, vzhledově i když se v koních trochu vyznám, mi prostě nepřipomínali žádného "pozemského" koně. Dlouho jsem si myslela, že to byli nějací "nebeští koně". Asi 10 let po tomto zážitku jsem jela na Island a uviděla něco, co mě šokovalo - ti koně byli islandští koně se všemi detaily, vše přesně odpovídalo.

V dálce před sebou jsem viděla jezero a u něho 3 postavy - ženu, muže a asi 10-ti letého chlapce. Chtěla jsem s nimi mluvit a přestože byli daleko, najednou jsem stála vedle toho chlapce - Joshui. Prostě jsem se pouhou myšlenkou přesunula. Hovořili jsme telepaticky, ani já ani Joshua jsme nepoužívali rty k artikulaci. Joshua mi řekl, že zemřeli při potopení jejich jachty, jsou z USA, dokonce mi řekl i příjmení a město, ale bohužel jsem si ho nezapsala a po několika týdnech mi vypadlo z paměti. Joshua byl velmi nadšený z toho, kde se ocitl, na rozdíl od jeho rodičů, kteří byli velmi zmatení z toho, kde a jak se tam ocitli.

Pak se vedle mě náhle objevil trošku ponurý, šedivý dům. Opatrně jsem vešla dovnitř, a i když ze svého pozemského života jsem dům neznala, věděla jsem , že "kdysi" jsem v něm bydlela. V domě se míhala "silueta" mého tragicky zesnulého psa a stále mě sledovala. Stále se cítím do určité míry zodpovědná za jeho smrt - pustila jsem ho z vodítka s tím, že půjde za mnou, ale on se najednou rozběhl opačným směrem a srazilo ho auto. I když jeho oči byli "obviňující", zároveň z nich bylo cítit odpuštění.

O kousek dál u pootevřených dveří seděla v koutku asi pětiletá holčička a hrála si s panenkou. Hned jsem věděla , že představuje mě v tomtéž věku, asi proto abych lépe rozuměla tomu, co bude následovat - obraz mého nepříliš šťastného dětství.Říkala mi, že do té místnosti je zakázané se koukat, přesto mě to tam

strašně táhlo a pravděpodobně bych se tam i podívala, ale najednou jsem zase obrovskou rychlostí letěla tunelem zpátky. I v té kratičké době mi došlo, že mě čekalo něco jako poslední soud, že se budou hodnotit mé dobré a špatné skutky, ale nijak jsem se toho nebála. A taky jsem během té doby pochopila, že bůh, jak tomu mi pozemšťané říkáme, je nesmírně láskyplná sjednocující energie, jejíž kousek je v každém z nás.

Při druhé klinické smrti se jednalo spíše o "letmý průlet tunelem". Světlo a ostatní zvláštnosti - jakožto nehmotné tělo a schopnost telepatie - byly shodné, ale ocitla jsem se na nádvoří nějakého francouzského hradu v době asi kolem 15.stol. a čekala zde na mě dívka. Stála pod oknem a ukazovala na okno, ze kterého skočila z nešťastné lásky a zabila se. A dodala - ty to ale nedělej, ještě není tvůj čas. A letěla jsem zase zpátky. I s dívkou jsem hovořila telepaticky plynnou francouzštinou, kterou vůbec neumím.

Události po zážitku - byly smutné. Strašně jsem se chtěla vrátit zpátky "domů", ale nešlo to. Lékaři na ARU byli nadšení a šťastní, protože nechápali, že nebyl poškozen mozek. Po té jsem putovala na psychiatrii a tam jsem se bála vůbec o svém zážitku mluvit, abych nedostala nějaké léky "navíc". O svém zážitku jsem poprvé mluvila po několika letech se svou mladší sestrou a snažila jsem se najít i jiné vysvětlení než, že jsem se ocitla v nebi. Myslím si, že jsem se klidně mohla ocitnout v jiném časoprostoru. Tím ovšem nechci deklasovat náboženství, studovala jsem jich podrobně několik, včetně egyptské a tibetské knihy mrtvých. Ba právě naopak - když si odmyslíme různé názvy pro Boha - to hlavní, co nám chce náboženství říci, je v podstatě shodné. A nijak divné není, že Boha - kousek sebe - najdeme v jiné dimenzi.

Ještě jsem se chtěla zmínit, že když lékaři stále snižovali mou šanci na přežití, moje babička, římská katolička, nechala za mě sloužit mši. Jestli to něčemu pomohlo - nevím. Také mě zarazilo, že jsem neviděla svého dědečka, také silně věřícího a skvělého člověka, který zemřel dva roky předtím. Později jsem nějak pochopila, že mi čtyři lidé, kteří jsme se potkali, jsme byli pouze v předpokoji toho velkého světa, čtyři čerstvě zemřelí lidé a islandští koně:-) 



V době vašeho zážitku byla zde spojená život ohrožující událost? Ne 

Bylo těžké vyjádřit zážitek slovy? Ano 

Kdy jste během zážitku byli nejvíce vědomí a nejbdělejší? Více vědomý a bdělejší než běžně po celou dobu zbystřené smysly, telepatické myšlení a rozhovory s ostatními, přesun v prostoru pouhou myšlenkou, schopnost chápat "signály" z láskyplného světla

Porovnejte prosím vaše vidění během zážitku s každodenním viděním bezprostředně před zážitkem. lepší vnímání barev, dobře jsem viděla i bez brýlí, přestože jsem krátkozraká

Porovnejte prosím váš sluch během zážitku s každodenním sluchem bezprostředně před zážitkem. výrazně lepší

Viděli nebo slyšeli jste nějaké pozemské události, které se odehrávaly během času, kdy bylo vaše vědomí odloučené od vašeho fyzického / pozemského těla? Ne 

Jaké pocity a emoce jste cítili během zážitku? neuvěřitelné štěstí, krása, špatně to lze popsat 

Vletěli jste do či skrz tunel? Ano Let tunelem byl obrovsky rychlý, že to snad lze přirovnat možná k rychlosti rakety a možná i více, přesto jsem vnímala, že tunel má "určitou strukturu"

Viděli jste nadpozemské světlo? Ano Láskyplné, odpouštějící ,velmi jasné, ale přesto neoslňující - což byl obrovský rozdíl - když jsem se probudila na ARU a svítila na mě zářivka - bylo to doslova kruté

Připadalo vám, že jste se setkali s mystickými bytostmi nebo jejich přítomností nebo jste slyšeli neidentifikovatelný hlas? Ne 

Setkali jste se nebo jste si byli vědomi nějakých zesnulých (nebo stále živých) bytostí? Ano Můj pes, tři Američané - Joshua s rodiči , kteří údajně zemřeli při nehodě jachty, 3 islandští koně (viz výše)

Byli jste si vědomi minulých událostí ve vašem životě během vašeho zážitku? Ano smrt mého psa, vzpomínky na dětství

Připadalo vám, že jste vstoupili do nějakého jiného, nepozemského světa? Do nějakého cizího a divného místa Bylo velmi zvláštní, jak mám lehké tělo, s lidmi mluvím telepaticky, myšlenkou se přesunu v prostoru a všude kolem to hřejivé světlo - jako ateistka jsem byla velmi velmi zmatená a překvapená

Zdálo se, že čas zrychluje nebo zpomaluje? Zdálo se, že se vše děje najednou; nebo se čas zastavil nebo ztratil všechen význam Bylo mi jasné, že v klinické smrti jsem mohla být desítky sekund či několik málo minut, a přesto ten zážitek trval mnohem déle

Připadalo vám, že náhle rozumíte všemu? Všemu okolo vesmíru O svém zážitku jsem poprvé mluvila po několika letech se svou mladší sestrou a snažila jsem se najít i jiné vysvětlení než, že jsem se ocitla v nebi. Myslím si, že jsem se klidně mohla ocitnout v jiném časoprostoru. Tím ovšem nechci deklasovat náboženství, studovala jsem jich podrobně několik, včetně egyptské a tibetské knihy mrtvých. Ba právě naopak - když si odmyslíme různé názvy pro Boha - to hlavní, co nám chce náboženství říci, je v podstatě shodné. A nijak divné není, že Boha - kousek sebe - najdeme v jiné dimenzi. 

Narazili jste na nějakou hranici nebo omezující fyzickou strukturu? Ne 

Viděli jste nějaké výjevy z budoucnosti? Ne 

Připadalo vám, že jste měli výjimečné znalosti nebo, že znáte smysl (***jen zážitek)? Ne 

Prosím proberte jakékoliv změny, které se vám mohli přihodit v životě po vašem zážitku: Moderate changes in my life I když nejsem budhistka, přijde mi budhismus jako nejlépe odpovídající realitě

Udály se nějaké změny ve vašich hodnotách nebo přesvědčeních po vašem zážitku, které se staly jako výsledek vašeho zážitku? Ano Prostudovala jsem spoustu náboženských knih a získala z nich spoustu znalostí a moudrosti, nebojím se smrti a snažím se v rámci možností podělit o své zážitky s nejbližším okolím, aby se třeba také nebály smrti , ale ani života, který jim přináší "velké neřešitelné starosti", které mě připadají směšné a nepodstatné

Měl jste nějaké duševní, neobyčejné nebo jiné speciální nadání po vašem zážitku, které jste předtím neměli? Ne 

Řekli jste někdy někomu o svém zážitku? Po osmi letech jsem se svěřila mladší sestře, tu to velmi zaujalo a nadchlo, i možné vysvětlení - čili, že se moje "duše" ocitla v jiném časoprostoru. Dále jsem se svěřila své psycholožce a reakce byla taky pozitivní. Vzhledem k převaze ateistů v České republice se to moc nikomu svěřovat nechci a věřící zase říkají, že žádný důkaz nepotřebují

Měli jste nějaké vědomosti o prožitcích blízké smrti (PBS) před vaším zážitkem? Ne 

Co jste si mysleli o reálnosti vašeho zážitku krátce (dny až týdny) po tom, co se udál (vyberte nejlepší odpověď): Zážitek byl rozhodně reálný Prostě to byla zcela jasně realita, stejně jako že teď sedím u stolu a ťukám do klávesnice tuto odpověď

Co si myslíte o reálnosti svého zážitku v současné době (vyberte nejlepší odpověď): Zážitek byl rozhodně reálný Prostě to byla zcela jasně realita, stejně jako že teď sedím u stolu a ťukám do klávesnice tuto odpověď

Změnili se nějak vaše vztahy výhradně jako důsledek vašeho zážitku? Nejsem si jistý Materiální věci pro mě jsou méně důležité, chci trávit více času se svými blízkými

Změnila se nějak vaše náboženská/spirituální praxe výhradně jako důsledek vašeho zážitku? Nejsem si jistý Pokouším se meditovat, velmi ráda čtu knihy 14.dalajlámy, je to pohlazení po duši

V nějakém čase ve vašem životě, napodobilo něco nějakou část vašeho zážitku? Ne 

Popisují otázky a vámi poskytnuté odpovědi přesně a komplexně váš zážitek?Ano prostě si to myslím 

Existují nějaké další otázky, na které bychom se mohli zeptat, abychom vám pomohli sdělit svůj zážitek? ne

Existuje jedna nebo více částí vaší zkušenosti, které jsou pro vás obzvláště významné nebo důležité? Kousek ode mě se pásli 3 koně. V životě jsem takové koně neviděla. Velikostně byli něco mezi poníkem a dostihovým koněm, vzhledově i když se v koních trochu vyznám, mi prostě nepřipomínali žádného "pozemského" koně. Dlouho jsem si myslela, že to byli nějací "nebeští koně". Asi 10 let po tomto zážitku jsem jela na Island a uviděla něco, co mě šokovalo - ti koně byli islandští koně se všemi detaily, vše přesně odpovídalo.

Při druhé klinické smrti se jednalo spíše o "letmý průlet tunelem". Světlo a ostatní zvláštnosti - jakožto nehmotné tělo a schopnost telepatie - byly shodné, ale ocitla jsem se na nádvoří nějakého francouzského hradu v době asi kolem 15.stol. a čekala zde na mě dívka. Stála pod oknem a ukazovala na okno, ze kterého skočila z nešťastné lásky a zabila se. A dodala - ty to ale nedělej, ještě není tvůj čas. A letěla jsem zase zpátky. I s dívkou jsem hovořila telepaticky plynnou francouzštinou, kterou vůbec neumím. 

Existuje něco dalšího, co byste rádi dodali k vašemu zážitku? Zajímalo by mě, jestli jsou fyzici schopní dát nám někdy důkaz o "onom" světě - zachytit červí díru, zvážit "duši" - určitě nebude vážit víc jak neutrino - a zachytit její průlet červí dírou... Možná by spousta ateistů dosáhla jiného náhledu na svět nebo by třeba přestaly nábožensky vyvolané války... Bůh je jen jeden, pouze má různá jména