Popis zkušenosti:

Surfoval jsem v jednom krásném zimním dni. Obloha byla pokryta černými mraky. Vlny byly tak obrovské, že oddělovaly námořní cestu do města. Velice daleko od ústí řeky, když vlny byly na vrcholu, jednu z nich jsem sjížděl. Zaváhal jsem na okamžik, když jsem se snažil rozhodnout, zda pojedu vlnou, nahoře nebo pod ní. Vlna se začala lámat, ještě než jsem se rozhodl, kudy ji sjedu. Vyhodilo mne to z hřebenu vlny do vzduchu, až jsem spadl do vody. Myslel jsem si, že se pověsím zpátky na surf, ale úchytka, kterou jsem měl surf přichycený na kotník, se rozbila, takže prkno nešlo najít.

Bojoval jsem a pokoušel se dostat se na hladinu, ale byl jsem dezorientovaný. Nedokázal jsem říci, zda se dívám nahoru nebo dolů. Všechno pod hladinou bylo temné. Začal jsem vdechovat vodou. To byl pocit, který jsem ve skutečnosti měl a to že dýchám, ale určitě jsem se utopil. Nebyl jsem v agónii, ale úplně naopak. Tma byla jasná. Viděl jsem křišťálově čistou vodu, zatímco jsem se cítil v klidu. Bylo tu velmi intenzivní světlo, jako kdybych se ocitl v horkém jasném letním dni. Měl jsem pocit, že pluji ve zcela klidném oceánu.

Cítil jsem klid a pohodu, jakou jsem nikdy předtím, nebo od té doby nezažil. Ten pocit se nedá s ničím srovnat, jako obrovské emoce čistého blaha. Musel jsem ztratit vědomí, protože to byla poslední věc, na kterou jsem si vzpomněl, než jsem skončil v bezvědomí na břehu. Byl jsem tam se svou snoubenkou, sestrou a přáteli. Když jsem přišel ke smyslům, říkali mi, že jsem byl pod vodou asi 5 minut. Na břehu se objevil surf, a oni neviděli prkno ani mne. Utopil jsem se. Ačkoli jsem byl nějaký čas mrtvý, nehodlal jsem si to nijak vysvětlovat, protože jsem věděl, co jsem viděl a cítil. Nikdy jsem se nebál smrti. Jen jsem se bál, že zde nechám nedodělané věci, nebo že nebudu vyrovnaný a v pohodě sám se sebou.

Jsem osoba s vysokými etickými hodnotami, ale stále mám nějaké otázky. Snažím se dělat vše tak, abych přispěl tomuto světu a učinil z něj lepší místo k životu. Kdybychom to dělali všichni, zabránilo by se velkému počtu zklamání a měli bychom mnohem šťastnější život. Uvědomuji si to, snažím se podle tohoto principu žít. Také vím, že v den své smrti budu opět mít tuto zkušenost. Ignoruji, zda je to kvůli existenci boha, nebo někoho jiného většího, nebo jednoduše přírodními chemickými reakcemi, které se vyskytují v těle. Ale jsem si jist, že bude rozhodnuto podle mého myšlení, které mám uvnitř sebe a ve svém vlastním životě. To je závěr, který jsem získal po této zkušenosti a pochopil význam "odpočívat v pokoji".

Základní informace:

Pohlaví: Muž

PBS se stalo: 1994