Popis zkušenosti:

Klopítnul jsem na vrcholu schodů a spadl z nich po zádech až dolů. Vstal jsem a nemohl se nadechnout, jenom vydechovat. Věděl jsem, že umírám. Byl jsem naprosto klidný a přijmul to jako fakt, protože jsem věděl, že nemohu nic udělat a ani změnit tu skutečnost že umírám. Na sekundu jsem si pomyslel, že je to zvláštní, že jsem tak klidný, protože jsem vždy spíše očekával, že až budu v ohrožení života, budu panikařit. Zasípal jsem na ženu, aby zavolala sanitku a pak se zhroutil.

Na chvíli se mi zatmělo před očima a pak jsem se ocitl nad mým tělem. Leželo na podlaze a bylo tváří dolů. Ve skutečnosti jsem si nemyslel, že jsem mimo své tělo. Moje tělo ležící na podlaze bylo pro mě, jen jako cizí objekt. Věděl jsem ale, že je moje, ale nic jsem nepociťoval, protože jsem se cítil naprosto v pořádku.

Celá atmosféra kolem mě byla zaplavena světlem s purpurovým nádechem. Bylo to, jako bych se vznášel v tom osvětleném purpurovém oblaku a viděl všechno v domě stejně, jako obvykle, ale v oparu. Nic mne nebolelo, myslel jsem si, že to byl jen sen, že jsem spadl ze schodů a poranil si záda. Jen jsem se zrovna probudil z toho strašného snu, najednou byl pohodě a neměl žádné bolesti. Byl jsem zcela při vědomí, čilý a cítil jsem se dobře.

Pak jsem se začal pohybovat směrem do temného tunelu, který se nade mnou otevřel. Všechno, co jsem viděl, byly stovky lidí po stranách tunelu. Zírali na mne s udivenými výrazy ve tvářích. Někteří na mě začali volat, že jsem se vrátil a jiní křičeli, že ještě není můj čas a že se musím vrátit zpět. Nepoznal jsem nikoho, koho jsem tam tenkrát viděl. Byl jsem ve velkém šoku a vystrašený z jejich výrazů a způsobů, jakým na mě křičeli. Takže jsem se od nich odvrátil a cítil, že cestuji tunelem zpátky.

Další věc, kterou jsem si všiml, bylo, že jsem slyšel / cítil hlasité „LUP“ a ocitl se zpátky v mém těle. Bolest se vrátila zpět do mého těla a vědomí. Vyskočil jsem a vyšel ven, abych se dostal do studeného vzduchu a abych se pokusil zmírnit bolest v zádech. Byl jsem odvezen do nemocnice, kde mi bylo řečeno, že jsem si velmi zle pohmoždil záda, ale nic nebylo zlomené. Trvalo několik měsíců, než jsem se zotavil a vrátil se k normálnímu životu.

Základní informace:

Pohlaví: Muž

PBS se stalo: leden 1988

Prvky PBS:

Byl váš zážitek spojen s ohrožením života? Nehoda - Klinická smrt (zastavení dýchání nebo srdeční funkce) Spadl jsem ze schodů na záda a nemohl dýchat. Snažil jsem se nadechnout, ale nešlo to. Zasípal jsem na manželku, aby zavolala sanitku, a pak jsem se zhroutil.

Jak hodnotíte obsah své zkušenosti? Příjemné i zneklidňující.

Cítili jste se odděleni od fyzického těla? Zcela zřejmě jsem opustil své tělo a existoval mimo něj.

Jak byste porovnali úroveň vědomí a bdělosti během zážitku s vaším běžným každodenním vědomím a bdělostí? Normální vědomí a bdělost. Žádný rozdíl, kromě toho, že jsem si byl vědom toho, že už necítím bolest a vidím fialové světlo, které zaplňuje celou atmosféru kolem mě. Bylo to, jako by samotný vzduch byl fialový.

Porovnejte prosím vaše zrakové schopnosti během zážitku - s vaším zrakem bezprostředně před zážitkem. Nevšiml jsem si žádného rozdílu, kromě toho, že jsem nepotřeboval brýle.

Porovnejte prosím vaše sluchové schopnosti během zážitku - s vaším sluchem bezprostředně před zážitkem. Stejné

Vešli jste do tunelu nebo jím prošli? Ano Jak je popsáno výše. Byl to temný tunel, ale ze stran na mě křičely stovky lidí, abych se vrátil, že ještě nenadešel můj čas a musím se vrátit. Tak jsem tunelem couval a spadl zpět do mého těla.

Viděli jste ve své zkušenosti nějaké bytosti? Ano, vlastně jsem je viděl.

Setkali jste se, nebo jste se nějak jinak dozvěděli o jiných zesnulých (nebo živých) bytostech? Stovky lidí po stranách tunelu, kteří na mě křičeli a hulákali, abych se vrátil, že ještě nenadešel můj čas a musím se vrátit.