(zde je překrásná inspirace!)

Popis prožitku:

V letě roku 1971 jsme byli s manželem a dětmi v horách v severní Georgii, bylo to tenkrát, když manžel pracoval v kameramanském štábu při natáčení filmu "Deliverance." Ve víkendech někteří herci, štáb i s rodinami rádi raftovali na řece, jen tak pro zábavu a odpočinek. Filmaři natáčeli stejný úsek řeky Chattahoochee, na které jsme raftovali a osm z nás v tu inkriminovanou neděli sjíždělo úsek, který jsme čtyři již jednou sjeli, včetně mne.

Tentokrát byla řeka nějaká jiná. Již několik dnů nepršelo a hladina se snížila, Museli jsme tedy vyhledávat jiné úseky pro sjetí, protože tam bylo daleko více peřejí.

Na poslední řadě peřejí, jsme udělali osudovou chybu. Raft, ve kterém jsem seděla se začal točil kolem dokola, pak sjel zpět přes čtyři zpětné vlny a zůstali jsme zaseknutí v turbulenci divoké vody.

Tak se raft dostal do vířící divoké vody, která jej uvěznila blízko skály. Vyhodilo mne to ven a já zůstala zaklíněna mezi raftem a skálou. Turbulencí vody jsem byla tažená dolů a hlava se mi začala potápět. Jeden muž z raftu držel moji ruku a snažil se mne vytáhnout zpět do raftu, ale všechno co mohl dělat bylo, že mi občas pomohl se nadechnout a pak mne síla vody zase stáhla dolů. Byla jsem uvězněna na místě, jako mezi mlýnskými kameny!

Uvědomovala jsem si bez paniky a v klidu, že umírám, otázkou pro mne bylo jak umřu. Bylo by bolestivé být naražená na skálu, pomyslela jsem si, tak jsem zvolila utopení, jako lepší možnost. V příštím nádechu, když se moje hlava vynořila, jsem mu řekla ať mne pustí a on to udělal. Voda mne vtáhla pod hladinu a já si to užívala. Věděla jsem, že nemá cenu s tou silou zápasit a tak dýchala i ve vodě až všechno zčernalo. Na chvíli….

Další co si pamatuji je, že jsem visela asi třicet metrů nad řekou, dívám se dolů na raft přilepený ke skále pode mnou. Viděla jsem dva muže, kteří se mne snažili zahlédnout, až se vynořim. Viděla jsem, jak jiná žena visí v proudu na skále. Viděla jsem i mého muže a nezletilou sestru, kteří bez problémů sjeli peřeje na jiném raftu před námi. Můj muž běžel zpět na kopec zjistit, proč po řece plavou trosky. Vzali jsme totiž všechno do svého raftu, pro případ, že by se první raft před námi převrátili, ale oni to sjeli docela snadno. My jsme potom naskákali do našeho a následovali je.

Z výšky jsem viděla, jak manžel leze na skálu u řeky. Neslyšel co na něj křičí dva muži z našeho raftu, pro velký hluk peřejí. Netušil, kde jsem a co se stalo, ale viděl že tam nejsem. Vypadal, jako by chtěl pro mne skočit a najít mne. Já se náhle ocitla vedle něj a zkoušela ho zastavit. Věděla jsem, že není dobrý plavec a že to nemá smysl. Když jsem se natáhla, abych ho zastavila, moje ruka prošla skrze něj. Dívám se tedy na moji ruku a myslím si…. Oh, pane bože, já jsem mrtvá!

V tom okamžiku jsem pocítila absolutní vědění reality a viděla vícerozměrný vesmír. Moje vědomí bylo velmi náhle na vysoké úrovni, až za fyzikální rovinu. Takže už mne dále nezajímalo, co děje dole a kde je tělo. Velmi rychle jsem se stala součástí toho všeho, že jsem to již nerozlišovala. Krásný záblesk světla, do kterého mi bylo dovoleno na okamžik nahlédnout a prožít tak hlubokou, silnou a ohromující lásku, kterou mohu snad popsat jen jako ryzí dokonalé štěstí. (dokonce i takto to nevystihuje tu DOKONALOST).

Najednou jsem byla odvedena pryč a ocitla se ve víru, směřující k nádhernému bílému světlu, ke kterému jsem velmi rychle letěla. To světlo se jevilo velmi, velmi daleko. Stále jsem prožívala ten ohromný pocit dokonalé lásky, ve mě i kolem mne. Žádný strach, nebo pocit úzkosti a žádné starosti, dokonce jsem cítila, že už jsem to před tím zažila a pamatovala si, že jdu domů. Byla jsem naplněna jen a jen radostí. Neměla jsem pocit těla a ani pocit omezení, nebo nějakých hranic. Přesto jsem si uvědomovala, že to opravdu prožívám.

Netrvalo dlouho a zjistila jsem, že nejsem sama. Byl tam někdo, koho mohu nazvat jako Milující Bytost Světla, která se mnou po boku, letěla rychlostí světla! Hovořili jsme duševně. Byl to někdo, koho jsem vždy znala a věděla to hned, jakmile tu bytost ucítila v mé přítomnosti. Dosud nedokáži říci, kdo to byl. Neměla jsem pocit, že to je nějaká známá náboženská osoba, nebo zemřelý příbuzný, ale spíše speciální přítel, který je vždy se mnou, kdekoliv jsem; asi můj strážný anděl. Bytost mi řekla telepaticky, že mám na výběr a mohu jít zpět. Myslela jsem si, ne, ne, ne,  chci aby to trvalo věčně!

Náhle jsme se vstoupili do světa zcela nové reality, která se mi jevila srovnatelná s naším fyzikálním světem, ale v těchto vyšších vibracích byla vícebarevná, nádhernější a úžasnější. Viděla jsem rostliny, stromy, pohoří, jezera, zvřícetvo a třpytivé jakoby křišťálové budovy, z nichž některé byly velmi rozlehlé a ozdobené. Zahlédla jsem také bytosti, v jejich každodenních životech, pohybujících se kolem světelné bytosti. Neměly fyzická těla, ale různá pole energie. Nepohybovaly se pomocí chůze, ale vznášely se.  Jejich životy se podobaly tomu našemu, ale bez bojů a bolesti. Byli to umělci, muzikanti, tanečníci, zpěváci, strůjci, stavitelé, léčitelé a tvůrci magických věcí… věcí které se projeví až v jejich dalších životech ve fyzickém světě.

Opět mi Světelná Bytost řekla, že si mohu vybrat jestli zůstat, nebo odejít, ale že mám ještě hodně práce, kterou bych měla udělat v životě a tohle není vhodný okamžik zůstat. Stále jsem váhala a ptala se, jestli mi bude dáno jisté vědění , které si budu moci vzít sebou a sdílet je s ostatními, když se rozhodnu jít zpět. Po mnoha diskuzích jsem souhlasila s návratem a v tom stojím před vysokou kuželovitou budovou; tak vysokou, že vypadala jako nekonečná. Řekli mi, že to je Hala Vědění. Otevřela jsem dveře a letěla ve spirále vzhůru skrze něco, co vypadalo jako police s knihami, jako v knihovně s miliónem titulů a já proletěla srze všechny.  Když jsem dosáhla vrcholu vpadla jsem náhle jakoby do střípků barev - barevného krasohledu a ve stejný okamžik se moje hlava vynořila z vody. Byla jsem níže po proudu, asi deset metrů od raftu.

Okamžitě jsem pochopila, kde jsem a chytila se nejbližšího kamene. Sama jsem se na něj vytáhla a vykašlávala spoustu vody. Byla jsem sice ve stádiu šoku, ale nepotřebovala žádnou lékařskou pomoc. Nevím jak dlouho jsem byla pod vodou, Mohlo to být tři, čtyři, nebo deset minut – nikdo se nedíval na hodinky a tam, kde jsem byla čas nebyl.

Nejsem schopná říci, jestli jsem byla klinicky mrtvá, ale nepamatuji si žádný boj o život pod vodou, nebo pokus zadržet dech, dokud nevyplavu na hladinu. (Byla jsem plavkyně, vodní lyžařka, potápěčka, surfařka, takže jsem zažila hodně podobných situací, ze kterých jsem o vlásek unikla, ale nic podobného tomuto. Všecny tyto situace si perfektně pamatuji, (boj o dosažení hladiny a plíce nafouknuté k prasknutí.) Z této nové situace si pamatuji, jen svoje tělo pod raftem, jak jsem již řekla.

(s vyjímkou od  www.BeyondtheVeil.net/nde.html)

Základní informace:

Druh zážitku:    Žena

Datum, kdy se PBS udála:  8/1/1971

Byla vaše zkušenost spojena s ohrožením vašeho života?    Ano,   Nehoda        Raftovali jsme na divoké vodě. Byla jsem vyhozená z raftu a zůstala uvěžněná mezi raftem a vodou, která mi tekla na hlavu. Nemohla jsem dýchat a úplně ztratila kontrolu.

Prvky PBS:

Jak chápete obsah vaší zkušenosti?     Pozitvně

Mohly vaši zkušenost ovlivnit nějaké drogy, nebo léky?   Ne  

Byl váš zážitek, v některých projevech jako sen?   Vůbec ne

Zážitek obsahoval, včetně:   Stav mimo tělo

Cítili jste se odloučeni od fyzického těla?   Ano, ale neviděla jsem své tělo. Mít tělo, nebo nemít, nebylo důležité.

V které fázi během zážitku jste byli na nejvyšší úrovni vědomí a ostražitosti?     Byla jsem úplně čilá a vědoma si toho, co se se mnou děje. Moje uvědomění bylo vysoko nad mým normálním bdělým vědomím. Věděla jsem o všem ve vesmíru i jak to vše funguje jako jeden celek. Věděla jsem, že jsem v Boží přítomnosti bez „pohledu na něj.“ Neexistoval strach, jen láska všude kolem mne.

Vypadal čas rychlejší, nebo pomalejší?   Připadalo mi, že se vše odehrálo najednou, nebo se čas zastavil, nebo ztratil smysl.   Nebyl tam prostor, nebo čas …. Velmi těžce se to vysvětluje. Vypadalo to, že jsem tam několik dnů, ale přitom uběhlo jen pár minut.

Porovnejte váš sluch během zkušenosti, s vaším každodenním sluchem, těsně před zkušeností.  Nepamatuji si  

Vypadlo to tak, že jste si byli vědomi věcí, které se děly někde jinde, např. jako mimoslyslovým vnímáním?   Pozorovala jsem co dělají ostatní lidé, když jsem sledovala shora události, ale nikdo z nás potom o tom nikdy nemluvil, pro potvrzení detailů. (nikdo nevěří, že jsem to prožila.)

Prošli jste tunelem?  Ano, cítila jsem, že letím skrze tunel rychlostí světla, ale opravdu se to špatně vysvětluje, jestli pruhy světel míjely mne, nebo já míjela světla. Viděla jsem to jako efekt přechodu mezi dimenzemi

Zážitek obsahoval, včetně:   Přítomnost zesnulých

Setkali jste se, nebo měli jakékoliv, vědomí o zemřelých (či žijících) bytostech?     Ano,  Světelná bytost se mnou letěla tunelem. Věděla jsem kdo to je, ale nyní to nevím. Někdo, koho znám už věčnost… žádná náboženská bytost, asi můj anděl strážný. Hodně jsme telepaticky hovořili, ale nemohu přesně říci o čem, protože rozhovor neprobíhal slovně, ale přenosem myšlenek. Bytost mi ukázala okolí a druhou stranu, kde jsem viděla spoustu jiných světelných bytostí, v jejich životech.  Pamatuji si jen rozhovor o tom, že ještě není můj čas odejít a že mám ještě práci, kterou musím udělat v tomto životě. Také, že pokud se vrátím bude mi dán přístup ke znalostem, které mi pomohou s mým životním posláním. 

Zážitek obsahoval, včetně:   Prázdnota

Zážitek obsahoval, včetně:   Temnota

Zážitek obsahoval, včetně:    Nadpřirozené světlo

Viděli jste nadpozemské světlo?     Ano, v prožitku s tunelem se mi zdálo, že mne vede k brilatnímu jasnému čistému světlu, které se stávalo větší a větší, když jsme se přibližovali. Bylo velmi blyštivé, ale neoslepující… byla to LÁSKA a VŘELOST. Zblízka bylo obrovské a já jím prošla do jiné sféry existence.

Zážitek obsahoval, včetně:   Nadpřirozená krajina nebo město

Viděli jste nějaké jiné nadpozemské světy?    Nějaká kouzelná nadpozemská říše.

Zážitek obsahoval, včetně:    Silná emoční atmosféra

Jaké emoce (pocity) jste cítili během zážitku?    Naprostá, zdrcující, bezpodmínečná láska…radost… úžas… zázrak… uctivost… svoboda… ohromné blaho… blaženost… mír… vděčnost…

Zážitek obsahoval, včetně:    Výjimečné vědomosti nebo smysl

Měl(a) jste pocit pochopení všeho?     Všeho o vesmíru. Věděla jsem všechno… jak jsme přišli na zemi a proč, co se stane po smrti, kam se po smrti dostaneme, vše kolem našeho duševního poslání, jak začal život, počátek našeho fyzického světa, že Bůh je všechno, vývoj ducha-duše-člověka a že se vrací ke zdroji… Zapoměla jsem z toho většinu při návratu, ale vrací se mi to v průběhu let.

Byly vám předány vize (události) z vaší budoucnosti?     Nevědomě, ale v následujících letech jsem předpověděla mnoho věcí, které se stanou a stala se průkopníkem v oboru zvýšeného vědomí. Mnoho věcí, které jsem znala, se staly, hlavně v pozdějších letech.

Dospěli jste k hranici nebo omezující fyzické hranici?  Ne

Dospěli jste k hranici, ze které není návratu?   Dospěla jsem k pomyslné bariéře, kterou jsem nemohla  překročit, jinak bych se již nevrátila. Já jsem se opravdu, v tom prožitku, nechtěla vrátit… neměla jsem žádné emoce k milovaným, které jsem opustila, ale Světelná Bytost mne přesvědčila, že je důležité se vrátit. Vůbec jsem se nezlobila a nebyla ani nijak rozrušená. Ve skutečnosti jsem neměla šanci, protože ihned jak jsem se rozhodla vrátit, byla jsem okamžitě zpět.

Bůh, Duchovno a Víra:

Jaké bylo vaše náboženství před vaší zkušeností?      Liberální

Jaké ja vaše náboženství nyní?     Liberální  - Chodila jsem do Křesťanského kostela ( Křesťanská věda, Luteránka, Metodistka, Presbiteriánka), ale jen zřídka během dětství. Na střední škole předělaná na Katoličku, vdaná v kostele, tři děti jsou pokřtěné, v mých 27 letech jsem kostel opustila a už se nikdy nevrátila. Nic z toho, co jsem se v náboženství naučila nedávalo smysl ani žádný přínos do mého života. V době mého prožitku jsem byla na hranici nevěřící ateistky.

 Změnila se vaše vira, ve svých hodnotách a přesvědčeních, protože jste měli vaši zkušenost?      Jistě, moje víra se dramaticky změnila a jak jsem popsala výše, změnil se také celý můj přístup k životu. Rozvedla jsem se pár let po prožitku. Osobní a spirituální růst, se pro mne stal důležitější, než žít normální život. Vrátila jsem se na vysokou školu a získala titul psychologie. Mým cílem bylo pomáhat více jiným, než myslet na sebe. Stala se ze mne nematerialistická osoba. Malé životní problémy mne nerozrušují; jdu jen s proudem.

Zážitek obsahoval, včetně:   Přítomnost nadpřirozených bytostí

Pokud se jedná o náše pozemské žití, je to jiné než náboženství:

Změnili se nějak konkrétně vaše vztahy po PBS, protože jste měli tento zážitek?    Můj PBS se stal již před třiceti lety, takže tyto změny nastaly v průběhu dalších let.  Uvědomila jsem si, že nepotřebuji jiného člověka, abych se cítila kompletní a zůstala od rozvodu sama. Žiji také mírumilovně v celibátu již patnáct let, od chvíle kdy jsem svoji sexuální energii transformovala na kreativitu, která zabírá můj každodenní život s neustálými různými projekty. Nepraktikuji žádné náboženství, medituji, chodím do jógy, procházím se přírodou. Pokud jde o kariéru, po dvaceti letech od dokončení studia, pak pracuji hlavně jako konzultantka, dělám veřejné přednášky, projela celou zemi, napsala dvě knihy a nějaký scénář, měla několik obchodních aktivit, nyní pracuji převážně na internetu, ale nemyslím tím jen kariéru… to je jen to, co dělám. Jsem na polovičním důchodě, žiji v horách a dělám co chci a kdy chci. Můj život by zcela jistě byl jiný, kdybych PBS neprožila.

Po PBS: 

Změnili jste vaše povolání, protože jste měli tento zážitek?     Studium i práci

Změnila se vaše psychika, protože jste měli tento zážitek?     Zvýšená citlivost, uzdravování a duševní schopnosti.

Změnily se vaše pocity, protože jste měli tento zážitek?     Pocity k rodině, přátelům a společnosti.

Změnil se váš strach ze smrti, protože jste měli tento zážitek?    Ano

Změnil se váš životní postoj,  protože jste měli tento zážitek?     Ano

Je těžké popsat zážitek slovy?   Ano -    Mohla bych hovořit o části prožitku: out-of-body; - ale potom.. –  nezažila jsem nic podobného jako v prožitku PBS, jen nevím jak to vyjádřit… je to jako popisovat slepému člověku východ slunce.

Máte nějaké psychické, nebo neobyčejné, jiné speciální schopnosti po své zkušenosti, které jste před vaší zkušeností neměli?     Ano -     Spousta mých klientů se mne ptá, jestli jsem jasnovidec, ale já jim to nepotvrzuji. Jen se zdá, že něco prostě vím. Jsem vedena psát informace, které pocházejí nevím odkud. Nezkoušela jsem to nějak vyvíjet, nebo zkoumat tyto dary.

Existují nějaké zážitky z vaší zkušenosti, které jsou obzvláště smysluplné, a nebo pro vás významné?      Nejkrásnější částí života bylo mít tento prožitek, nejhorší bylo být léčena jako blázen, protože jsem si to o sobě myslela. Ale jsem za PBS vděčná, protože jsem ztratila strach ze smrti a bylo mi umožněno žít život, který bych bez něj nikdy neprožila.

Sdíleli jste někdy tuto zkušenost s ostatními?    Ano -  Lidé mi nejdříve řekli, že to jen moje fantazie, tak jsem dlouhá léta o tom nehovořila. Je to asi patnáct let, když jsem o tom mluvila s lidmi, kteří mi naslouchali. Od té doby jsem mluvila o svém zážitku na několika setkáních, psala o něm a o tom co jsem se tím naučila. Také to sdílím na svých webových stránkách, které oslovily mnoho lidí, kteří mi napsali, aby mi řekli jak můj příběh změnil jejich životy a otevřely jejich mysl. 

Stalo se vám někdy ve vašem životě něco, co by mohlo být považováno za součást vašeho zážitku?     Ano - Byla jsem, během meditace, schopná znovu prožít cestu tunelem, ale nebylo to stejné, nešla jsem do tunelu a nebylo tam to jasné světlo. Také jsem zažila, během jiné meditace, přehled života. Chtěla jsem zmínit i něco jiného o čem moc nemluvím, halucinogeny. Doufala jsem, že s nimy vyvolám prožitek a tak jsem zkoušela různé drogy, včetně LSD, houby i Extázi. Tyto prožitky byly všechny zajímavé, poutavé a fascinující, ale byly v nich velké rozdíly. Ano, dostanete se jiných úrovní vědomí, ale jsou tam často pocity strachu a ztráta kontroly, které se při PBS nevyskytují. S drogami máte neskutečné pocity, ale při PBS je to více reálné. Drogy vám přivodí mnoho jiných rozdílných prožitků.  Při PBS, je to váš vlastní prožitek, prožitek vašeho vědomí. Halucinogenní prožitky jsou dobré pro lidi, (kteří neměli PBS) jen pro jejich letmý pohled do změněných stavů vědomí a podvědomí, k uvědomění že existuje něco více, než si myslíme.

Je ještě něco, co by jste rádi přidali ke své zkušenosti PBS.     Četla jsem bibli před PBS a nemohu říci, že jsem jí rozuměla  a docenila, ale během prožitku se mi vše ozřejmilo. Četla jsem ji opět po prožitku a zcela jí rozuměla… již jsem ji nečetla přes černé brýle. Ne tak, že bych se bibli učila, nebo ji musela studovat. Bible mi hlavně pomohla použít správná slova pro popsání PBS…  to je vše. Stačí ji číst jen v jiné úrovni vědomí. Uvědomila jsem si, že je o tom co tenkrát zjistili lidé o prožitcích blízkosti smrti a lidé je dodnes nepřestali prožívat, jen se o tom dnes více mluví. Jinak by se dalo říci, že dřívější lidé si mysleli o lidech s těmito prožitky, že jsou svatí. Dnes se tomu říká třeba zcvoklé případy, nebo se to snaží vysvětlit vědeckou cestou, abychom neměli pochybnosti, že pohled na víru je založen ve špatném pohledu na svět.