Home PageAktuální PBSSdílení PBS

 Josef P PBS

 

POPIS ZÁŽITKU:

Před mou zkušenosti jsem byl víceméně ateista. Nicméně, zajímal jsem se o náboženství, tak jsem se snažil číst i Bibli, ale nechápal jsem ji. Můžu říci, že jsem si nedělal žádné velké starosti s peklem a nebem, a bral jsem život lehkomyslně. Faktory v mém dětství, které mne ovlivnily, ze mne vytvořily spíše pozitivního a hodného než negativního a zlého člověka. (To je jen můj vlastní osobní názor.) 

V únoru 1990 jsem byl na veřejné párty, kde jsem vypil hodně alkoholu. Vznikl tam nějaký problém, v průběhu oslav, takže pořadatelé zavolali policii, aby jim pomohla. Dva policisté odvedli stranou a vyvedli mne mimo budovu, kde mne ústně napadli, abych si odstranil placku z bundy. Na které bylo napsáno: "Havel for prezident" (On se potom prezidentem stal). Bylo to hned po sametové revoluci v České socialistické republice, v době, kdy každý policista musel být komunista. Situace v té době nebyla ještě jednoznačná, jak pro revolucionáře tak pro policisty. Takže naše diskuse byla docela nesnadná. "Ale já jsem byl hrdina!" a myslel si své. Není tedy divu, že jsem nesouhlasil s odstraněním placky. Rozhodli se ji tedy odstranit silou, a tím začala naše rvačka. No jasně, že opilý muž beze zbraně nemá šanci vyhrát proti dvěma policajtům s obušky. Dostával jsem údery znovu a znovu, poslední úder přistál nahlavě (myslím si, nejsem si jist). Nepamatuji si z toho moc, protože jsem byl opilý. Pamatuji, že jsem upadl na zem. V tu chvíli jsem si pomyslel, že to je můj konec, a tak jsem si řekl, že zůstanu ležet, aby mi dali pokoj a zůstal jsem ležet na zmrzlé trávě. Slyšel jsem, že jeden z policistů říká tomu druhému, "tys ho zabil".  Ležel jsem tam nějakou dobu, až jsem si nakonec všiml, že nějaký spící, opilý muž leží na zmrzlé trávě. Pomyslel jsem si: "Proč tady leží? Mohl by do rána zmrznout, bylo by lépe ho vzbudit, nebo ho přesunout do teplejšího prostoru třeba do budov, z téhle zmrzlé trávy. Musím něco udělat, než se mu něco vážného stane!" Ale jak jsem zkoumal jeho vzhled, abych zjistil, jestli ho neznám, pomyslel jsem si, "To je divné, ten človíček na sobě stejné boty a bundu jako nosím já, také má i stejné vlasy jako já." Trvalo mi několik okamžiků než jsem pochopil, že ten člověk jsem byl já. Bylo to poprvé, co jsem se kdy viděl z odstupu a trojrozměrně, proto jsem se nepoznal. Byl to šok! A pak jsem si uvědomil, že nemám tušení, jak se dostat zpět do svého těla, proto jsem se rozhodl najít někoho, kdo by mi mohl pomoci. 

Moje žena? Jakmile jsem dostal ten nápad jít domů, byl jsem doma téměř ve stejném okamžiku. Moje děti spaly ve svém pokoji, a moje žena četla knihu v ložnici. Když jsem vstoupil do ložnice, trhla sebou, jako by se něčeho lekla a otočila hlavu směrem ke mně. Snažila se přijít na to, co ji vyrušilo. Ale nebyla v žádném případě schopná mne vidět nebo slyšet, co jí říkám, tak jsem se rozhodl vrátit, abych mohl zachránit své tělo. Když jsem se vrátil, moje tělo bylo ještě na stejném místě. Najednou se mi dostavil pocit uvolnění, svobody a míru!  Pomyslel si – nic se neděje, nejsem v těle, ale jsem tady jinde a v pohodě, bez pocitu chladu, hladu a žízně. Cítil jsem se úplně dobře a moje panika byla pryč. Náhle jsem uviděl na obloze malý jasný bod, který byl větší než hvězdy a velmi mne přitahoval, abych se k němu vydal. Po chvíli jsem cítil mírný tah směrem k tomuto světlu a tak jsem se směrem k němu vydal. Rychlost se neustále zvyšovala a po nějaké době byla rychlost tak nepředstavitelně vysoká, že jsem si myslel, že se zabiju J až do něčeho narazím J, a cítil jsem, že snad letím na konec vesmíru. letěl jsem tak rychle, že všechny objekty, které jsem míjel vytvářely v mé mysli dojem tunelu. Během tohoto letu jsem měl zvláštní zkušenost poznání, protože kdykoliv jsem měl nějakou otázku, ihned jsem obdržel neverbální odpověď. Když jsem se dostaldo jasného světla, byl jsem okamžitě obklopen tímto světlem a stal se jeho součástí. Byl jsem pohlcen pocitem mimořádné lásky. Uvědomil jsem si tam bytost, kterou jsem neviděl, ale ta bytost byla součástí a zdrojem tohoto světla. Komunikace s ní probíhala neverbálně. Najednou se objevila panorama mého života. Oba jsme se na to dívali a probírali detaily. Během našeho rozhovoru a sledování mého života neexistovala žádná tajemství, protože bytost znala všechna moje tajemství = ve skutečnosti věděla naprosto všechno, co jsem kdy udělal. Je to místo, kde neexistují lži. Bytost znala celý můj život od doby, kdy jsem se narodil, až do tohoto okamžiku (každý čin). Dokonce vše, co jsem si kdy myslel, po celou dobu mého dosavadního života. Bylo podivné, sledovat sama sebe jako nezávislou osobu a hlavní postavu těch obrázků. Takže, když " ta jiná osoba" (já) udělala něco špatného během sledování mého života, okamžitě jsem si myslel, "Ta osoba byla krutá, hnusná, nebo laskavá, atd." Bylo to opravdu pro mne hrozné dělat tyto úsudky sám na sebe. Cítil jsem vlivy mých slov, která jsem kdy řekl a co jsem tím ostatním lidem v minulosti způsobil a jak je ovlivnil. Tak jsem sám nad sebou velmi plakal a brečel a lkal, no prostě a hodně a moc. Naštěstí mne bytost utěšovala spoustou lásky. Po panorama jsem byl informován, že se musím vrátit, protože musím udělat na Zemi více a mám své poslání. Nesouhlasil jsem, a proto mi ukázali budoucnost a důvody proč se mám vrátit ( tohle mi pak nebylo dovoleno vzít s sebou).  Začal jsem znovu brečet, při tom pomyšlení, že se mám vrátit, když mi je tam tak perfektně a nádherně. Pak jsem se ocitl nad svým tělem, které bylo v péči lékaře záchranné služby. Šup a najednou jsem byl zpátky v mém těle. Dvě nebo tři kýchnutí a-zpátky do reality! Pravděpodobně mne chtěli vzít do nemocnice, ale já se postavil a prostě odešel. Druhý den ráno jsem se probudil s kocovinou a podivným snem v mé mysli.  Myslel jsem si, že to bylo velmi podivné, že můj duch nebyl opilý a já si pamatoval naprosto jasně a reálně vše, od doby kdy jsem byl v mém duchu, ale nic z toho, co se dělo s mým opilým tělem.  

Dva nebo tři roky po mé zkušenosti jsem žil můj život stejným způsobem, jako dříve. Už jsem málem zapomněl "ten sen", až jednoho dne jsem otevřel malou brožuru angličtiny, ve které bylo na poslední stránce napsáno několik vět z  vydání knihy Raymonda Moodyho. Okamžitě jsem poznal, že "ten sen" nebyl sen! V tu chvíli se mi dostalo znovu pocitu té nadpozemské lásky a celý zážitek se vynořil z hlubin, do mé vědomé mysli. Byl jsem opět v šoku! A při tom zažil silný pocit neviditelné přítomnosti někoho plného lásky. Začal jsem plakat a ptal jsem se: "Co ode mě chceš, řekni mi, prosím, co mám udělat, abych se stal tak nádherný jako ty?" Žádná odpověď, ale brzy poté, jsem cítil nutkání otevřít Bibli a začal ji číst. Ihned mi to všechno bylo jasné. Od té chvíle se úplně změnil můj život. Snažil jsem se být užitečný, jak jsem jen mohl, být příkladem lásky, a aby se lidé kolem mne cítili šťastní. Nicméně, to bylo moc obtížné pro mé tělo, a v říjnu 2012, jsem měl infarkt. Teď už nemám dost síly, abych i nadále vedl svůj asketický život, protože musím začít přemýšlet, jak pečovat o sebe a své tělo. Ale jak mohu změnit něco, co je tak silně zakořeněno v mé mysli? - Když znám cestu do jasného světla, kde všechny pochybnosti o lásce končí. Vím, že se opravdu nemám obávat smrti a toho, že se tam opět dostanu. Bude to pro mne velmi příjemné setkat se opět se "světelnou bytostí," plné lásky, na stejném místě, na které nemohu zapomenout. I když jsem vybudoval hezký domov pro mou ženu a tři děti, dvě vnoučata a vedl docela úspěšný a čistý život, můj skutečný domov je tam. Na to nelze zapomenout, myslím na to každý den!

 

P.S. po dvou letech

  Je to moje vina, že jsem se stal jedním z pilířů firmy, kterému i šéf důvěřoval natolik, že na mne nakládal další a další zodpovědnosti a povinnosti. Mám rád přehled a jsem člověk zaměřený na výsledky, které mohou usnadnit práci ostatním lidem a učinit jejich pracovní život snažší, proto jsem před infarktem dělal vše pro to, abych toho docílil.

  Také mohu dodat, že mí kolegové po mém infarktu nepochopili, že již nemohu být nápomocen všem na požádání (Vytvářet pro ně databáze, hlídat výrobu a plán, zavádět nové produkty, dělat vedoucímu výroby tabulky v Excelu atd. atd.) a měl bych dělat jen to, co je moje povinnost. Bohužel tak jsem je to naučil sám – vždy se za mne mohli schovat a alibisticky si mysleli, že když jsem do té doby dělal práci za ně, že v tom budu i nadále pokračovat. Během těch dvou let jsem se proto setkal z mnoha jejich negativními názory na mne: NECHCE SPOLUPRACOVAT (= nechce nám říci, co máme dělat), NENÁVIDÍ LIDI (=nechává je samotně rozhodovat). Jednoduše Bossing a Mobbing, tak jak jej najdete specifikovaný na internetu.

  Asi vám nemusím psát, že jsem skončil v péči psychiatra (únavový syndrom).

Jsem doma již osm měsíců a nic moc se nezlepšilo. Tělo prostě protestuje a nechce spolupracovat.

 

V době vašeho zážitku byla zde spojená život ohrožující událost?    Ano, dva policisté na mě zaútočil, protože jsem nesouhlasil s tím, co požadovali. Prohrál jsem velmi krátký boj.    

Bylo těžké vyjádřit zážitek slovy?  Ano. Nejsou žádné trojrozměrné slova pro čtyř ... více, rozměrný svět.

Kdy jste během zážitku byli nejvíce vědomí a nejbdělejší?    Po celý čas

Jaká byla nejvyšší úroveň vašeho vědomí a bdělosti během zkušenosti ve srovnání s normálním každodenním vědomím a bdělosti?  Vědomější a bdělejší, než obvykle. Moje tělo bylo opilé během zkušenosti (a nepamatuji si, nic o tom, co se s ním děje), zatímco můj duch byl bdělý a čilý.

 Porovnejte prosím vaše vidění během zážitku s každodenním viděním bezprostředně před zážitkem.    Všechno bylo jasnější a ostřejší.

 Porovnejte prosím váš sluch během zážitku s každodenním sluchem bezprostředně před zážitkem.    Komunikace byla neverbální; slyšení zvuků bylo jasnější.

 Viděli nebo slyšeli jste nějaké pozemské události, které se odehrávaly během času, kdy bylo vaše vědomí odloučené od vašeho fyzického / pozemského těla?   Ano. Viděl jsem svou ženu, své děti;pohotovostního lékaře; a moje tělo    

Jaké pocity a emoce jste cítili během zážitku?   Nejdříve, stres a starosti o mé tělo, po tom, mír; nadpozemskou lásku; porozumění .... 

Vletěli jste do či skrz tunel?    Ano. Není možné, ho popsat dostatečně. Měl jsem pocit, že jsem po překročení rychlosti světla letěl tak rychle, že objekty, které jsem míjel, tvořily něco jako tunel, nebo kulatou trubku. Nejsem si jistý, ale mám pocit, že  "zeď „ v tunelu se nezdála mít uzavřený povrch.

Viděli jste nadpozemské světlo?    Ano. Jasné bílé světlo, jasnější než slunce, ale s menším oslnění zraku – mohl jsem jej nepřetržitě sledovat.

 Připadalo vám, že jste se setkali s mystickými bytostmi nebo jejich přítomností nebo jste slyšeli neidentifikovatelný hlas?   Ne

Vyskytly se nebo si byl vědom všech bytostí, které v minulosti žili na Zemi, které jsou popsány podle názvu v náboženství (například: Ježíš, Muhammad, Buddha, atd.)?       Ano. Nejsem si jist, jeho jméno, jen jsem si o něm jako o "světelná bytost."

Setkali jste se nebo jste si byli vědomi nějakých zesnulých (nebo stále živých) bytostí  Ano. Narazil jsem na nějaké bytosti, které mne znali na druhé straně a já věděl (měl jsem pocit), že se známe už tisíce let, ale nejsem schopen říci jejich jména, nebo životní vztahy s nimi. Vypadalo to, jako bychom byli, jsme a vždy budeme, spojeni.

Byli jste si vědomi minulých událostí ve vašem životě během vašeho zážitku?    Ano. Myslím, že jsem viděl celý minulý život. Události, které byly dávno zapomenuty byly oživeny. Vzpomínky na dětství atd.

Připadalo vám, že jste vstoupili do nějakého jiného, nepozemského světa?    Ne, kromě tunelu a světla

 Zdálo se, že čas zrychluje nebo zpomaluje?   Vše se zdálo být najednou; nebo se zastavil čas, nebo čas ztratil smysl. Nejsem schopen říci, jak dlouho jsem tam byl, deset minut, nebo sto let. Události se zdály běžet současně ....... minulostpřítomnosbudoucnost. Postup času?? opravdu nevím - možná, že tam je čas, ale je to úplně jinak.

Připadalo vám, že náhle rozumíte všemu?     Vše o vesmíru.
Když jsem měl jakýkoli dotaz, například o vesmíru, okamžitě jsem dostal všechny odpovědi v kontextu všech otázek, které by jen z té jedné otázky mohly vzniknout. (kvarky, teorie chaosu, motýlí efekt, černá hmota atp.)

Narazili jste na nějakou hranici nebo omezující fyzickou strukturu?&   Ne

Viděli jste nějaké výjevy z budoucnosti?       Scény z mého osobní budoucnosti. Bohužel nebylo dovoleno, abych si pamatovat žádné podrobnosti. Vzpomínám si jen, že po určitou dobu (myslím, že za dvacet tři až dvacet pět let), se stane v mém životě velká šťastná změna  (MOJE SMRT ??).

Připadalo vám, že jste měli výjimečné znalosti nebo, že znáte smysl (***jen zážitek)?      Ano i ne  

Prosím proberte jakékoliv změny, které se vám mohli přihodit v životě po vašem zážitku:   citlivější na slova a chování ostatních…

Udály se nějaké změny ve vašich hodnotách nebo přesvědčeních po vašem zážitku, které se staly jako výsledek vašeho zážitku?  celkově, změny které nebyly v souladu s mým dosavadním ateistickým přesvědčením, které jsem měl v době své zkušenosti. Víra v něco vyššího.

 Měl jste nějaké duševní, neobyčejné nebo jiné speciální nadání po vašem zážitku, které jste předtím neměli?     Více vidím do lidí, co si myslí, co cítí, co by si přáli atp.    (Někteří (velmi málo) lidé jsou i do dnes pro mne záhadou, buď lžou a chovají se natolik nevypočitatelně, nebo jim nerozumím).

Řekli jste někdy někomu o svém zážitku?   Ano. Přibližně o pět let později jsem se to snažil říci své ženě, ale ona na to vůbec nebyla zvědavá. Moje děti o tom ví a myslím si, že žijí ve více duchovním světě, než já v jejich věku. Někteří lidé jsou rádi, že to slyší. Doufám, že jsou tím pozitivně ovlivněny. Někteří lidé si myslí, že jsem hloupý. Většinou lidé s nepoctivým životem to nechtějí slyšet vůbec. Stanou se velmi nervózní, když mají poslouchat můj příběh. Nestarám se o ně, měli by to vědět, tak jako tak.

Měli jste nějaké vědomosti o prožitcích blízké smrti (PBS) před vaším zážitkem?   Ne  

Co jste si mysleli o reálnosti vašeho zážitku krátce (dny až týdny) po tom, co se udál (vyberte nejlepší odpověď )  Vzpomínám si na zážitek přesněji než na jiné životní události, které nastaly mimo moji zkušenost NDE. Vzpomínám si na tuto událost více než události, které se staly ve stejný den, nebo o den dříve.

Co si myslíte o reálnosti svého zážitku v současné době (vyberte nejlepší odpověď):  Zkušenost byla rozhodně skutečná. Moje stanovisko je neměnné. Jsem si jist, že se to opravdu v mém životě stalo.  

 Změnili se nějak vaše vztahy výhradně jako důsledek vašeho zážitku?     Ano.  Láska k ostatním je nejdůležitější.

 Změnila se nějak vaše náboženská/spirituální praxe výhradně jako důsledek vašeho zážitku?    Ano. Každý den, pokaždé, když se snažím o nějaké důležité rozhodnutí, snažím se poradit se zúčastněnými osobami a co by na to světelná bytost. Před mým konečných rozhodnutí (doma nebo v práci), se vždy snažím měřit dobré a špatné vlivy, co dopadne dobře a co dopadne špatně. Pokud se zdá, že to bude "dobré", pak zvažuji, na kolik lidí to bude mít vliv. Kolik lidí bude šťastných a kolik, nešťastných. Většina musí být vždy spokojená, to je moje priorita, i když jeden nebo dva moji přátelé či příbuzní mohou být nešťastnými.

 V nějakém čase ve vašem životě, napodobilo něco nějakou část vašeho zážitku?      Ano jedenkrát, když jsem nerozuměl svému kolegovi, a chtěl se na něj vykašlat, jsem měl pocit přítomnosti někoho, kdo mi našeptával, že to nemám dělat, že ho mám pochopit (plakal jsem a cítil opět přítomnost někoho vyššího). Nakonec mne kolega totálně zklamal. /možná moje chyba/

Popisují otázky a vámi poskytnuté odpovědi přesně a komplexně váš zážitek?    Ano

Existují nějaké další otázky, na které bychom se mohli zeptat, abychom vám pomohli sdělit svůj zážitek? Ano  

 Existuje jedna nebo více částí vaší zkušenosti, které jsou pro vás obzvláště významné nebo důležité?  Světelná bytost plná lásky a porozumění 

Existuje něco dalšího, co byste rádi dodali k vašemu zážitku?    Ano, o zvláštní oblasti, kterou jsem osobně viděl: Viděl jsem také nějaké zkušenosti na YouTube, které obsahovaly něco o pekle. Nevím, jestli je to důležité pro váš výzkum, nebo ne. Mám pocit, že jsem musel přeletět velkou šedou bažinu plnou šedých lidí od tekutého bahna, které jim stékalo po vlase a tvářích. Někteří se mne snažili chytit za nohu, jako by mne chtěli stáhli dolů, když jsem nad nimi pomalu letěl. Některé jsem znal a oni znali mne - byl to hrozný zážitek. Bylo mi těch lidí (duší) velmi líto…